dítě v této souvislosti vytváří a ty mohou přetrvat i v pozdějším věku. Velký rozvoj nastává i ve vztahu k vlastnímu tělu. Rozvoj pohybové aktivity přispívá ke zpřesňování vlastního tělesného schématu, dítě svůj pohyb nějak pociťuje a prožívá. Díky tomu, že plavání kojenců Křeslice se dítě může pohybovat samo, poznává okolní svět díky svým možnostem. Není závislé pouze na rodičích, svá poznání si daleko lépe Praha 22 pamatuje, učí se samostatné orientaci v prostředí. Pohyb je považován za symbol úspěšného vývoje jako jasný důkaz přechodu z fáze kojence na vyšší úroveň. Omezování aktivity batolete dospělým není vhodné. Neuspokojená potřeba aktivity, tj. nečinnost, vyvolává napětí, děti se snaží nepříjemnou tenzi nějak vybít, a proto reagují takovým způsobem, jaký je pro ně dostupný např. záchvaty vzteku, dumlání palce. Rozvoj poznávacích procesů v batolecím období Podle J. Piageta je batolecí období označováno jako fáze symbolického či Kateřinky předpojmového myšlení. Dítě si už dovede představit nějakou činnost a její výsledky, aniž by jej muselo skutečně provádět. Nemusí Křeslice plavat kojenec řešit problém jen pomocí strategie pokusu a omylu, tedy zkoušením všech variant, které by mohly vést k žádoucímu efektu. Jednotlivá řešení, která je napadnou, existují nyní už jen na úrovni představ, tedy ve vědomí. Rozvoj poznávacích procesů závisí na míře stimulace, která je zdrojem informací, a na získávání zkušeností. Značný význam v procesu rozvoje symbolického myšlení má odložená
nápodoba. Znamená to, že dítě napodobuje určité chování později, dávno potom, co tento projev u někoho vidělo či slyšelo. Podobným způsobem funguje hra, která v sobě zahrnuje prvky oddálené nápodoby určité činnosti. S tím, jak dítě začíná chápat vztah