Plavání kojenců Praha 1 Náměstí Republiky

tomu opět vhodně pomůže. Pokud ponoříme kojence do příjemně teplé vody, může se volně pohybovat, protože voda jej nadlehčuje a pohyb dítěti zjednoduší. Jde li už o staršího kojence, můžeme výběr činnosti ve vodě nechat z části na něm, ale musíme dbát na bezpečnost kojenecké plavecké Náměstí Republiky a tlumit projevy neposlušnosti. Potřeba aktivního působení na svět Dítě se seznamuje se světem díky aktivní činnosti, pokusů a omylů. plavání kojenců Náměstí Republiky Hlavní aktivační prostředek je hra. Nadlehčení vodou podněcuj dítě k aktivnímu pohybu, kope a cáká. Velice brzo zjistí, že tyto pohyby mu umožňují klouzání po hladině, líbí se mu to, a proto pohyby opakuje. Potřeba úspěchu Již od nejútlejšího věku dítěte je nutné podpořit jeho rodící se sebedůvěru a sebejistotu, a to především pochvalou při aktivní činnosti. Aby dítě mělo vůbec možnost úspěchu dosáhnout, je důležité zaměstnávat je přiměřeně. Úspěchem se učí, ověřuje si své schopnosti a síly v překonávání překážek, Náměstí Republiky získává důvěru v sebe sama. Společný pohyb ve vodě zahrnuje mnoho možností k uspokojení této potřeby. Musím říci, že projevy dětí související s touto potřebou jsou ve vodě velice lehce a obře pozorovatelné. Děti jsou na sebe často doslova pyšné, že něco zvládly lépe než dříve. Potřeba mít vzory Již koncem prvního roku věku začíná dítě jasně sledovat, rozpoznávat a napodobovat lidi kolem sebe. Hlavní nádraží Především ty, kteří jsou mu nejbližší. Zhruba v šestém měsíci věku kojence je možné jeho chování ovlivnit vlastními reakcemi. Dítě

pozná na tváři svého rodiče, zda má radost nebo se na něj zlobí. Ve vodě lze této schopnosti využít k usměrnění reakcí plavajícího Florenc kojence na nějaký nezdar. Reaguje li však matka úzkostlivě, přecitlivěle a vystrašeně, reakce dítěte je horší a stále pláče. Pokud ale Náměstí Republiky kojenecké plavání matka zachová klid a rozvahu a dokonce s úsměvem odpoutá pozornost dítěte k jiné činnosti, dítě se mnohem snadněji s nezdarem vyrovná. Komunikace V období preverbální komunikace dochází u kojenců k rychlému vývoji řeči od orientace za lidským hlasem k chápání významu slov, od spontánního pláče k intenční komunikaci, od náhodných hlasových projevů vznikajících při dýchání k artikulaci hlásek a od nejranějších interakcí s okolím k symbolickému znázorňování smysluplných činností, předmětů a osobDitrichová et al., U půlročního dítěte už rozeznáme při pláči první souhlásku v podobě m m m a zároveň delší samohláskové zvuky a a a, u u u, o o oSkripta pro rekvalifikační kurz, Tehdy také dítě začíná reagovat na rostoucí počet tichých, ba tichounkých zvuků, a to zcela jednoznačným způsobem Můstek otáčí se zřetelně vpravo či vlevo za zdrojem zvuku buď hlavičkou, nebo celým tělem a pátravým výrazem ve tváři. V této době je také zapotřebí povšimnout si, jestli dítě v tomto smyslu skutečně reaguje, zda se často a pravidelně otáčí za tichým oslovením a jinými republický pražský vedení účetnictvím

plavání s kojenci Náměstí Republiky